شمارهٔ ۳۵۱

رباعیات

در کار جهان کسی که اندیشه کند
از هر‌ دو‌ جهان بی‌خردی پیشه کند

از شیشه فرو ریزد میِ دیوانه
تا عقل مرا چو دیو در شیشه کند

{{ errBoot }}
{{ err }}

دیوان

{{ metaLine }}

موردی نیست.

{{ initial(poet.nickname || poet.name) }}

{{ poet.nickname || poet.name }}

{{ poet.poem_count }}

{{ catTitle }}

{{ total }} · {{ coupletTotal }}

خالی است.

{{ poem.poet_nickname }}

{{ poem.title }}

{{ poem.category_title }}

{{ line }}

{{ poem.plain_text }}