رباعی شمارهٔ ۱۱۰۴

رباعیات

نومید مشو امید می‌دار ای دل
در غیب عجایب است بسیار ای دل

گر جمله جهان قصد به جان تو کنند
تو دامن دوست را نه بگذار ای دل

{{ errBoot }}
{{ err }}

دیوان

{{ metaLine }}

موردی نیست.

{{ initial(poet.nickname || poet.name) }}

{{ poet.nickname || poet.name }}

{{ poet.poem_count }}

{{ catTitle }}

{{ total }} · {{ coupletTotal }}

خالی است.

{{ poem.poet_nickname }}

{{ poem.title }}

{{ poem.category_title }}

{{ line }}

{{ poem.plain_text }}