رباعی شمارهٔ ۱۷۰۶

رباعیات

ای باد سحر تو از سر نیکوئی
شاید که حکایتم به آن مه گوئی

نی نی غلطم گرت بدو رَه بودی
پس گِرد جهان دگر کرا میجوئی

{{ errBoot }}
{{ err }}

دیوان

{{ metaLine }}

موردی نیست.

{{ initial(poet.nickname || poet.name) }}

{{ poet.nickname || poet.name }}

{{ poet.poem_count }}

{{ catTitle }}

{{ total }} · {{ coupletTotal }}

خالی است.

{{ poem.poet_nickname }}

{{ poem.title }}

{{ poem.category_title }}

{{ line }}

{{ poem.plain_text }}