شمارهٔ ۷

اضافات

جرمی که کرده ام اگر آری به روی من
مانند ابر آب شوم در دم از حیا

گر من گنه کنم کرمت بی نهایت است
شب را امید هست که روز آید از قفا

{{ errBoot }}
{{ err }}

دیوان

{{ metaLine }}

موردی نیست.

{{ initial(poet.nickname || poet.name) }}

{{ poet.nickname || poet.name }}

{{ poet.poem_count }}

{{ catTitle }}

{{ total }} · {{ coupletTotal }}

خالی است.

{{ poem.poet_nickname }}

{{ poem.title }}

{{ poem.category_title }}

{{ line }}

{{ poem.plain_text }}