شمارهٔ ۲۱۷

رباعیات

عکس رخ تو چو بر فلک می افتد
مه در دویی خویش بشک می افتد

رخسارهٔ لعل بر رخ زردم نه
کان رنگ برین رنگ خشک می افتد

{{ errBoot }}
{{ err }}

دیوان

{{ metaLine }}

موردی نیست.

{{ initial(poet.nickname || poet.name) }}

{{ poet.nickname || poet.name }}

{{ poet.poem_count }}

{{ catTitle }}

{{ total }} · {{ coupletTotal }}

خالی است.

{{ poem.poet_nickname }}

{{ poem.title }}

{{ poem.category_title }}

{{ line }}

{{ poem.plain_text }}