رباعی شمارهٔ ۱۲۵

رباعیات

آن چشم که خون گشت غم او را جفت است
زو خواب طمع مدار کو کی خفته است

پندارد کاین نیز نهایت دارد
ای بیخبر از عشق که این را گفته است

{{ errBoot }}
{{ err }}

دیوان

{{ metaLine }}

موردی نیست.

{{ initial(poet.nickname || poet.name) }}

{{ poet.nickname || poet.name }}

{{ poet.poem_count }}

{{ catTitle }}

{{ total }} · {{ coupletTotal }}

خالی است.

{{ poem.poet_nickname }}

{{ poem.title }}

{{ poem.category_title }}

{{ line }}

{{ poem.plain_text }}